Sharon v perfektní kodinci, překrásná vizuální podívaná a pořádný konzert. A v neposlední řadě – návštěva Roberta. To vše a mnohem víc se v poneělí večer odehrálo… Tak se děti pohodlně usaďte, maminka vá bude vyprávět příběh tisíce a jedné písně…

Ve fotoalbu také najdete pár fotek, ovšem pokud jich chcete více, koukněte do mého veřejného alba na FB

http://www.facebook.com/media/set/?…

Uprostřed sálu se rozpínala křídla, většině fanoušků již známého, fénixe. A celý, téměř vyprodaný sál s nadšením očekával co přijde. Nejdříve na úvod zazněl příběh, v jehož duchu se vlastně táhla celá první část večera. A pak se již rozeznělo čelo…a za chvilku přichvátala Sharon ve svýc bílých antických šatičkách. A už při prvních tónech šel mrácz po zádech. Sharon je v nelepší formě a písně podle toho znějí. Řekla bych, že WT komorní prostředí divadla svědčí :-) Obzvláště jsem byla nadšená z písní, které většinou naživo slyšet nejsou. The last dance, Sounds of freedom, Say my name, Overcome…

Avšak, ten den mě čekalo ještě jedno překvapení. Ještě před začátkem kolem mě proběhl Robert. Po očku jsem ho sem tam pozorovala a nakonec i vyfotila, jak stojí za kamerou. Že by přece jen bylo Sanctuary DVD?! S koncem první části setlistu skončil i příběh a přišla krátká pauza. A pak se komorní koncert proměnil v pořádnou vřavu…tedy v rácmi možností. Ale řekněme že skalní anoušci rozhodně sedět nezůstali (co je důvod proč moc fotek z druhé části koncertu nemám :D). První písní druhého set listu byla The Promis. Sharon se objevila na poidu na svém trůnu, jako královna. Hned za ní následovala Ice Queen a to už jsem dole stála i já.

Po koncertu jsem se odebrala ještě s několila fanoušky (naše skupinka se nakonec trochu rozrostla) k zadnímu vchodu. A vyhlíželi jsme. Bohužel, přišel nás pozdravit jen Jeroen a Sharon nám pak zamávala z okna. Jelikož jsem byla unavená a měla za sebou jen 3 hodiny spánku, kolem 23:45 jsme s Matym odešli. Postýlka volala. Mám takový dojem, že se tu noc nikdo Sharon ani kluků nedočkal. Škoda. I tak to byl ale skvělý večer!

Kdybych měla vybrat písně, které podle mě byly korunou večera, tak jednoznačně The last dance a Our Farewell. Refrén totiž nazpívala operní zpěvačka, možná zase Ghea a tak celá píseň, ozblváště s videem, dostala jiný, dechberoucí kabátek.

The Last Dance + Intro

Resless

Say my name

Sharon je úžasná!!! Její hlas... to je stálice, hnězda! O tom se nadá... A taky její postava. V jejím věku a po třech dětech bych chtěla vypadat stejně. A v těch šatech vypadají její nohy naprosto skvěle!
Tak jsem tam chtěla jet... Bohužel mi to nebylo dovoleno. Proto díky za ty videa (neměla bys i Overcome?). Kdyby byly i nějaká videa z MORu (na který taky nemůžu), byla bych neskonale vděčná.

Škoda že jsem tam nebyla,videa jsou parádní!