Ve stínu čeká touha
Ale víš, že to nemůžeš pochopit
A tlak jen bude stále stoupat
A žár je tady

Je příliš pozdě, není cesty kolem
Sám jsi to už mnohokrát viděl
Na konci vzdáš ten boj
Není vyhnutí

Protože ztrácíš rozum a spíš
s očima otevřenýma dokořán

Kde je konec
Tvých nejčernějších citů?
Proč to všechno přežívá?
Kde je světlo
Tvé nejhlubší oddanosti?
Modlím se, aby byla stále naživu.

Je to pravidlo, podle kterého žiješ a pro které umíráš
Je to věc, kterou nemůžeš popřít
Přestože nevíš, jaká je cena
Je to oprávněné

Mnohem víc, než co teď máš, abys za to bojoval
Ale stále to nezmění to, kdo jsi
Není strachu, že by ses kdy vzdal
Jsi nedotknutelný

Protože ztrácíš rozum a spíš
s očima otevřenýma dokořán

Kde je konec
Tvých nejčernějších citů?
Proč to všechno přežívá?
Kde je světlo
Tvé nejhlubší oddanosti?
Modlím se, aby byla stále naživu.

Nemůžeš si pomoci
Nechceš to cítit
Nechceš vidět, čím ses stal

Nemůžeš se zbavit toho
Kým jsi
Nikdy se nevzdávej

Kde je konec
Tvých nejčernějších citů?
Proč to všechno přežívá?
Kde je světlo
Tvé nejhlubší oddanosti?
Modlím se, aby byla stále naživu.